Slovo rituál vyvolává u mnohých lidí smíšené pocity až strach. Může podnítit představu něčeho tajemného, spojeného se zaříkáváním nebo dokonce s obětmi. Přitom jsou to obřady pravděpodobně staré jako lidstvo samo. A ač se to nezdá, mají místo i v dnešní společnosti, ať už se jedná o promoci, svatbu, pohřeb či rozlučku se svobodou, nebo drobné každodenní rituály, např. vypití si poobědové kávy nebo sled činností, které provádíme každý večer před usnutím. Je to v podstatě série činností prováděných podle předem stanoveného pořadí s určitým záměrem. Podle účelu je můžeme rozdělit např. na rituály všedního dne, přechodové, očistné nebo sezónní.
„Rituál je zastavení se, vědomé vytvoření posvátného prostoru a jasného záměru. Umožňuje nám ohlédnout se zpět do minulosti, s úctou za vše poděkovat, uctít mezníky na naší cestě, rozloučit se s tím, co nám již neslouží a vykročit dál. Dodává nám jasnost a jistotu, je to také ideální příležitost vyjádřit všechny své, možná dosud potlačované či skrývané emoce tak, aby mohly odejít a už nás dále neovlivňovaly.“ Lilia Khousnoutdinová
Přechodové rituály
Náš život je plný změn, a abychom některé náročné změny zvládali lépe, je dobré se zastavit a změnu prožít. Zvědomit si, co bylo, co je a co bude jinak. Takovým zastavením, napojením se na sebe, ukotvením se v přítomnosti, může být právě přechodový rituál. Může nám pomoci pustit minulost a připravit se na budoucnost, uzavřít jednu kapitolu života a začít psát další.
Odchodové rituály
Odchodový rituál je vlastně rituál přechodový. Hraje významnou roli v procesu přijetí situace, ztráty či odchodu někoho či něčeho blízkého. Nejznámějším odchodovým rituálem je v podstatě pohřeb.
Dobře nám ale poslouží i pokud se potřebujeme rozloučit s milovanou osobou po rozchodu a zřejmě nejméně známé a používané bude rozloučení při prodeji zvířete, předmětu nebo dokonce nemovitosti. V podstatě cokoliv, k čemu jsme si vytvořili citové pouto a již nebude dále v našem životě, může v našem srdci zanechat emoční díru. Pokud nedojde k rozloučení, uvolnění emocí a následnému přijetí, můžeme mít potřebu tuto díru zaplnit – např. jídlem, pitím, tendencí rychle vstoupit do dalšího vztahu (či trvat na obnovení starého), neuvážlivě si koupit dalšího mazlíčka nebo naopak trvat na životě v osamění.
Během rituálu je důležitý prostor pro vyjádření všech emocí, nejen smutku. Může to být zlost, frustrace, strach, vinna… Můžeme být naštvaní, že nás daná osoba opustila a to i přesto, že odešla „na onen svět“. Může nás přepadnout strach, jak to všechno sami zvládneme. Můžeme si vyčítat, že jsme neudělali víc, nebo naopak, že jsme dělali „moc“. Někdy nás přepadne bezmoc či zoufalství… Všechny tyto emoce jsou v pořádku a není dobré je potlačovat. Naopak, během rituálu je dobré veškeré pocity, emoce uvolnit a nechat je odejít.
Můžeme napsat dopis na rozloučenou, projevit emoce hudbou, malováním, pohybem, představit si danou osobu/zvíře před sebou a říci mu vše, co nebylo řečeno. Fantazii se meze nekladou. Do rituálu můžeme zahrnout různé aktivity, jako je vzpomínkový obřad, symbolické gesto nebo osobní reflexe.
Každý odchod si zaslouží být uzavřen s péčí a úctou. Pokud si netroufáte projít rituálem sami, nebo už jste to zkusili, ale bez velkého výsledku, ráda vás jím provedu. Společně vytvoříme bezpečný prostor, uvolníme emoce, které vás tíží, a vytvoříme okamžik, který pro vás bude mít hluboký smysl. Umožní vám přijmout danou situaci, odpustit a vykročit dál s lehkostí.